Závěr letošní letní školy patřil vynikajícímu italskému homeopatovi Dr. Robertu Petruccim. Jeho pojetí dynamického evolučního systému v homeopatii rozhodně stojí za pozornost.
Dynamický – protože nic není stálé, vše je v neustálém pohybu, vše má svoji dynamiku, včetně léku.
Evoluční – objev homeopatie neskončil s Hahnemannovou smrtí, ale evoluční proces probíhá stále a tento krásný obor je stálé obohacován novými poznatky.
Systém – protože výběr léku musí být systematický, logický, přesný.
Často pacient potřebuje jeden lék od dětsví do stáří, stejně jako pacient i lék se dynamicky mění v čase.
Stejný Phosphor, který je velice přítulný, rád lidi objímá, je v repertoriu i v rubrice lhostejnost k milovaným osobám ve třetím stupni!
Každá patologie, stejně jako lék, má svůj dynamický vývoj. V tomto smyslu se zdá, že dr. Petrucci nesouhlasí s Vithulkasovým pojetím vrstev, jež je třeba u pacienta léčit.
Spíše se kloní k myšlence jednoho konstitučního léku, který v určitých etapách vývoje či životních situací, může potřebovat doplnit některým z komplementárních léků.
Správné fungování léku komplementárního pak chápe jako potvrzení léku konstitičního, ke kterému se po odeznění akutní ataky vrací.
Pokud lék nezabere hned, či pokud zlepšení po léku trvá jen krátce, změní nejdříve potenci a dávkování léku a až pokud to nepomůže hledá jiný lék.
Špatný lék vyvolá dobré symptomy. Jinými slovy: špatně podaný lék vyvolá u pacienta symptomy, které nás dovedou ke správnému léku.
Na mnohých případech nám dr. Petrucci názorně předvedl, jak přísně logická jsou jeho předepsání. Neustálá diferenciace mezi léky ho vede k lepším předpisům. Je třeba stále brát v potaz pestrost naší materie mediky, že na zranění není jen Arnika a modalitu zhoršení na začátku pohybu a zlepšení pokračujícím pohybem nemá jem Rhus toxicodenron….
Ve své práci se snaží spojit to nejlepší ze starých mistrů s nejnovějšími poznatky, metodami, průvingy. Každý pacient je jiný a zaslouží si i jiný přístup k výběru léku.
Někdy je užitečnější Sankaranovo miasmatické pojetí, jindy Scholtenova periodická tabulka prvků, ale vždy se hodí dobré repertorium a spolehlivý proving.
Stejně tak každý lék má základní blud, ke kterému se vztahuje zbytek jeho příběhu.
Např. blud Mercuria, že je obklopen nepřáteli, se v praxi u jedné pacientky projevil tak, že oběhla již 4 homeopaty a od žádného si nic nevzala – až od Petrucciho,
a to proto, že ji vybral stejný lék jako jeden z předchozích homeopatů. Pacientka měla hluboko uložen pocit, že je obklopena nepřáteli – tak si raději nevzala léky,
které se lišili (který je ten správný?) a vzala si až lék, na kterém se shodli 2 homeopaté…
Velice zajímavé byly i Petrucciho klinické zkušenosti s lékem Falcon peregrinus disciplinatus.
Tento lék je vyroben ze spermatu sokola chovaného v zajetí. Poprvé jej dr. Petrucci použil u 5-ti letého chlapce, kterého rodiče přivedli kvůli problenatickému chování.
Bylo to zvláštní silné dítě s násilnickými sklony. Dokonce během konzultace tloukl otce. Svým rodičům neustále opakoval, že nejsou jeho, že on je synem sokolů.
Po matce chtěl, aby nosila oblečení z peří, chtěl žít ve voliéře, rád krmil ptáky a v těch chvílích se dostával až do extáze. Na lék reagoval velice dobře on i jeho matka.
